Deník Z Rumunska
15.08.2004
„TY VOLE, JEDEME DO RUMUNSKA!!“ Borisova první věta v kupéčku(kuřáckým) ve vlaku z Přiby do Brna (21,46-22,08). Dá-li Bůh, Alláh atd.… tak se tam sejdeme s Czendou a Láďou. Neřku-li, budou snad na nás dohlížet celejch 14-16 dní, tak se tam s nimi i rozejdeme. Teď to musím dat Borisovi. Jo, máme kurevsky velký a těžký!! batohy, ale po cestě na nádr si začínám zvykat Pet®
Petrovi se to kecá, že si začíná zvykat – zvlášť když ušel 1,5km a teď je o ten bágl jen opřenejJ To můj drahý a milovaný, 25kg těžký drahoušek pěkně hačá vedle mě! Uvidím, jak dlouho budu mít trpělivost se sním tahat než ho prodám na bleším trhu. Teď Petr pronesl tu větu, nad kterou přemejšlím celej den“ „Sem zvědav jak si budeš rozumět s Czendou a Láďou“ TAK NA TOHLE SEM ZVĚDAVEJ TAKY!!! Doufám, že to nebudou žádný hiphopáci nebo technaři BRRRRFUJ!. Jen ať to jsou mladí, krásní, milí, hodní, inteligentní, soběstační, bohatí, holkama obsypaný, ke všemu odhodlaní, odvážní, abstinenti, nekuřáci… No, zkrátka lidé jako jsem JÁ, jichž je pomálu. Žeru mrkev a už nevim co psat, tak to asi zabalim, zatím se měj, můj (náš) milý deníčku BTB
23,45 Ták dme se slezli, jsme v nonstopu Padowetz. Probíráme prachy, mapy, piváky (Starobahno za …?), batohy Petr nejvíc řeší sraníJ. Czenda říká: „Já mám sešroubovaný sandále, mě tady tlačí šroubek!“ Pet®
„je půlnoc, chce se mi spát, ale dřív musím si u pumpy kaféé dáát…JJ Teď sem si vypučil ňákej verš od bratří Nedvědů, ale nevim jak to pokračuje, Nýbrž, je to pravda, je fakt půlnoc. Spát se mi celkem nechce, stále sedíme v Padowtzi a probíráme historky ze života a intrů. MYŠLENKA VEČERA: Láska je pomíjivá, záleží na počtu promile! BTB
Je půl druhý, stále a opět v Padowtzi. Bohužel, Czendu stále tlačí šroubek… BTB
PONDĚLÍ 16.08.2004 DEN DÉÉ 1.
1:27- Máme pátý pivko, jenom Láďa je břídil a je na čtvrtým!!!
2:17- Stále v Padowtzi, už asi zaplatíme a pudem. Tohle schovám a mizíme Pet®
2:40 Jsme na nádru po 5-ti pivech kupujeme bagety, je zavřeno. MÁME ZELENOU!ne chlast, ne ještě nejedeme, ale máme zelenou bábovku Pet®
04:06 Sme ve vlaku-kde jinde bysme asi tak mohli bejt.. Kůty! konkrétně kupé číslo 3, vagón 364, místa 31,32,33,37. Je tady s náma nějakej pán z prahy-ten valí do…,do…,do… Ani nevim kam, ale má to 36 hodin vlakem-to mu fakt nezávidim-my jedem hodinu a bolí mě nohy, zadek, záda, za krkem. Taky je průser že nemůžeme otevřít okýnko-ta svině je zamčená a dveře sou celkem riskantní. Začíná to tady celkem zatuchat, a je tady vydejchanej vzduch. Taky máme z sebou první čáru. Češi si něco ťukali do kalkulačky(takhle to nazval Czenda), ale Slovák jen hodil oko do pasů a šlus. Czenda spí, Pet® na střídačku spí a kouká okol, Láďa mi spí na rameniJ. Mě slzej oči, chce se mi spát, ale nemůžu usnout (docela divný, jestli se vrátím pudu k doktorovi…), ale musim zůstat vzhůru a jakože hlídat. Zkoušel sem spat, ale v sedě je to nepohodlný a při čelíčku na Pet®ově batohu sem si poslintal ruku. BTB
6:15 Hnusný probuzení, stále ve vlaku, v kupečku nás je 6. Od vedle řvou (=vlastně se baví) Rumuni. Další člověk chce vidět pas, tak třeba zas popojedem, stojíme tu nějak dlouho. Docela rád bych věděl kde?!?! Pravděpodobně Slovensko. Takže rajka Pet®
11:45 Pořád a stále a opět ve vlaku. Kocháme se „krajinou“ (takovouhle rovinu sem ještě neviděl…). Průběžně se krmíme, kocháme a spíme.
P.S. Právě nás předjel osobák……… BTB
12:16 Jsme v Lo….. a pěkně s náma šilujou
13:14=14:14 Opustili sme deprimující maďarskou rovinu a deprimující maďarský celníky. Vlastně byly celkem v poho. Pet®
22:30 Dneska sme to lehce přepískly, ale taky zabodovali. Vystoupily sme v Devě!!! Rozměnily prachy!!! Našli správnej směr a koupili lístky!!! Sedli do správnýho vlaku!!! Vystoupili ve správný stanici!!! Pak to ale začalo: ňákej místní vtipálek nás poslal na úplně jinou stranu (on to teda myslel dobře, ale my ho blbě pochopily). Trochu sme bloudili v Pui, pak sme si daly místní pivko (hodně světlý, rychle mu padá pěna a má takovou divnou chuť). Pak sme se konečně vymotali z Pui a nabrali kurz hory. Prošli sme Hobitín(??) a táhli se dál. za Hobitínem si nás odchytla partička místních dětí a svinským krokem nás hnali až do Urci. cestou sme se snažili najít nějakej vhodnej nocleh – nic- samý ploty a banda dětí, která si z nás dělala atrakci. Prošli sme Urci a asi půl kiláku za Urci sme to konečně zapíchli za kupkou sena (velmi zajímavě postavený). Na místě sme byly v 21:45 a byla tma jak v prdeli. Rozhazujem stany a hurá do hajan. BTB
ÚTERÝ 18.08.2004 II. DEN EKSŠPEDYCE
09:05 V 8 vstáváme. hned jak vylezem ze stanu, vidíme dva koně, jak se volně pasou cca 20m od nás. lehce posnídáme (řízky od neděle), balíme a máme první kontakt s obyvatelstvem. Všichni nás zdraví „BUNA“. Kluci kupujou vody a vyrážíme na cíl dnešního dne- chata BALELEA. BTB
10:00 Pauza na čištění zubů! Dojídáme bábovku a já si konečně připínám kotlík na batoh –ÁLELUJA BTB
11:50 Lezem do kopce, ramena začínaj bejt cejtit. Cesta je klikatá,, hrbolatá. Nahoru jede Dacia a dolů válec. Fakt čtete válec Pet®
15:15 Sotva Pet® dopsal, tak přijel povoz, kterej sme viděli ráno. Sami nám zastavili a pomohli nahodit bágly. Sice sme s nima byly moc těžký a museli cupitat za vozem, ale… Nemůžem si stěžovat. Nahazujem bágly a deme dál. BTB
16:45 Láďa si vzal použitou roli toaleťáku. Jsme po polívce, vaříme rejži. Jsme tu u napajedla pro ovce kde berem vodu. Převařujem a na pití kapeme kapky. S povozem sme se rozloučili, teda se šéfem, asi jeho synem a dvěma babčama. Dali sme jim, teda Czenda dal, 150 000Lei. Cesta s nima byla fajn, čechám řikaj čejky. Jednou spadly batohy mně a Láďovi. Foťáky přežili. Táhnout se s báglama, tak sem dorazíme nejdřív zejtra v poledne!!! je slunečno, kus za náma mraky nad hřebenama. Jsme snad kus od Balei. Dnes tam asi zakempujem. Pet®
21:50 Opravdu sme byli kousek od Balei – tak 300 m, tak sme vylezli na hřeben a šli kousek na tu horu, co jí řikám „dva a půl“, pak se kluci radili s mapou (záměrně řikám kluci, páč já dělám do fčel). Zřejmě se poradili špatně. Šli sme traversem a pomalu scházeli dolů k domnělý stezce na „dva a půl“. Potom se najednou za náma objevil celkem ostrej ovčáckej pes (chvílema 30cm od Czendova lýtka). Volal ho (pak teda i nás) nějakej kluk. Snažili sme se s nim domluvit Þfurt nás hnal na Baleiu (Kde sme mimochodem byly před 1,5 hodinou). Pak přišel typickej horal a my se s nim rukama nohama domluvili, že teda jako dem blbě a tak sme se vydal kolmo na vrstevnice a po dost brutálním stoupání sme vylezli asi 300m od místa, kde se kluci radili s mapou…Našli sme značku a utábořili se kousek pod vrcholem přímo na cestě, dali oheň, vychlastali magistra, Petr s Láďou očumovali hvězdy a já du spát. Hláška dne: „Borisi, máš ještě tu lékárnu?Já si namažu ten zadek..!“
22:20 Zadek namazán, nevim jestli to pomůže. Poprvé spíme vic než v 1650 m plusmínus autobus. Du spát, ikdyž bych šel nejraději valit do nějakejch borek jako ve Flámu (= Disco club Flamengo v Seči. pozn. autora) Pet®
STŘEDA 18.08.2004 III. DEN EKSŠPEDYCE
12:30 Vstávali sme kolem osmý a opět vycházeli před desátou. Bágly sou o něco lehčí, ale i tak celkem valíme. Podešli sme ten kopec co má 1861m.n.m. , přešli pastvinu na hřebenu plnou koní a teď sme dojedli oběd v necelých 1880m.n.m.(hrubej odhad). Jestli jdeme správně, tak bysme měli dorazit na 2346m.n.m.
18:06 brutální pochod brutálním terénem. Prodíráme se klečema, šplháme po kamenných polích. Bohužel jsme nezabloudili, ale tudyma nás protáhla stezka. Fakt síla. Kolem páté sme se shodli, že se utáboříme. Lehce sme to nevychytali s vodou, ale v údolí pod táborem voda je. To byl další důvod k zastavení. Shodili sme bágly a kluci šli pro vodu. Já se šel podívat dál po červený, jestli se to dá projít s batohama. Bude to celkem náročný, ale po těch kamenných polích, co sme slízali dneska by to mohlo jít. Teď sedim sám v tábořišti, čekám na kluky a lížu si rány. To obnáší zalepení otlaků na nohách a hlavně lítání na záchod, páč se mi podařilo chytnout starou známou sračku. Vzal sem si uhlí, ale stejně to budou zejtra perný chvilky.
Celkem to tady fouká(co byste čekali od výšky kolem 2200m.n.m.). Dneska usnu asi hodně brzo. Těch 16-18km mi dalo celkem zabrat….. Počasí i dneska bylo dobrý = hic! Nezbývá, než se modlit, aby ten vítr(kterej mimochodem sílí) nepřihnal mraky – to by bylo celkem v prdeli!!!Kluci furt nejdou a já se ptám sám sebe, kde sem přišel k tomu puchýři na vnitřní straně palce na pravý ruce… Od tužky to není…
20:25 Postavili sme zeď z kamenů okolo tábora. je tady kosa jako blázen. Polivku vaříme pod celtou, páč tady fouká a nechce se to vařit. Šílenej vítr, šílená kosa – JÁ CHCI K MOŘI!!! BTB
21:15 Den už napsal Boris, takže to ta a)nečtu(páč všichni ležej, ajá chci taky)
b) zapíšu znovu z mého a především krátce!
Šutry byly fakt hodně hustý! Zejtra to snad !? bude už jen lepší. spíme totiž pod 2346 vysokym vrcholem a k němu je celkem drsnej přechod. Czenda má šílený puchýře. ostatní menší. Teď se Czenda začal strašně smát „Vypadáš jak horník, když se nadejchá metanu!“ na Láďu. Láďa má na hlavě obrovskou tankistickou hučku.
Boris neviděl, co se dělo 300m(vejškovejch) pod ním: Slezli sme jsme dolů ze stráně + kamenným polem se sklonem obojího blízkému 45o PETky v rukou. Czenda zaslechl zurčící vodu pod obrovskejma šutrama! Odhodil dva a prděl na to. Láďa se dal do díla a asi v metru se fakt objevil pramínek. Hned sme jí jestli a během půlhodinovýho výstupu donesli nahoru. plusmínus 8 litrů. Během kopání jsem byl hledat trochu vejš, tak jsem našel stýkat vodu ze skalní stěny. Neváhal jsem a tak 1-2 l vypil. Studená, čistá, dobrá. Ty narážky pak taky stály za to. NA ráno sme naložili ovsáky
Tady co spíme sme našli zídku z šutrů, dostavili sme jí, a snad to bude stačit (viz foto)!! Snědli za syrova vepřový s chlebem. páč se nevařila voda, tak sme místo těstovin dali polívku ještě po tom masu s chlebem.
Do stanu se opírá vítr, celkem schopně, snad ne dlouho. Du spát, motaj se mi slova i voči. jo, a za dnešek sme ušli min 16km s báglama do vrchu! Pet®
ČTVRTEK 19.08.2004 IV. DEN EKSŠPEDYCE
15:00 Budíček do větrného rána proběhl v klasických 8 ráno. Snědli sme vločky co Pet® včera naložil. Celkem fajn, ale to oslazený mlíko, co sem měl já byla perfektní třešnička na dortuJJ Předtím než sme se nasnídali a zabalili, tak sem si s Láďou cvičně vyběhl vrcholek nad táborem – NÁŠ PRVNÍ DOOPRAVDY DOBITEJ KOPEC!!!
Vydali sme se na pochod. Ten brutální výstup, kde místama naběhl náhon na všechny čtyry sme zvládli asi za půl hodiny. V sedle sme nechali Czendu s batohama a horolezili na Vürful Mare – ano, byl to skutečně ten kopec – pardon, hora-. Akorát se na mapě sekli, neměří 2346 m, ale 2463!!! Zkrátka byl úspěšně zdolán!!! Proběhlo focení, chválení, ukazování na různý věci, atd.
Scházíme po červený značce (no, scházíme- stezka pro kamzíky je proti tomuhle procházka růžovým sadem), traverzy dlouhý maximálně 3metry, otáčky o 180o a štěrk klouzající pod nohama-HUMUS. Sešli sme k plesu Lacul Magul (1990m.n.m). Sme tři hodiny od cabany Pieterly a celkem to tu ožívá turistickým ruchem. Nabrali sme vodu, obešli pleso, vaříme vřetene s vepřovým masem. Nad námi se stahují temná mračna…!!!
20:20 Mise splněna. Sme na Cabana Pietrula- regulérním rekreačním středisku s chatama, plochou pro stany (=jakýkoli rovný místo v okolním lese). teplým „jídlem“ a PIVEM. Rozdělili sme se na dvojice, aby z každýho stanu byl jeden. Já sem s Czendou. Petr s Láďou šli obhlídnout sprchy. ty potřebujem všichni, protože kudy projdem, tak se všechny mouchy zvednou z kobylinců a jdou po nás. čím to je???
Ještě k těm kobylincům – jsou úplně všude, i tam kam se sotva vyškrábem za pomoci nohou, rukou klacků & spol. Nechápu, jak se tam ty koně dostávaj. Když sme scházeli k plesu, tak na protější straně, která byla srovnatelná s tím naším krpálem, bylo stádo 18-ti pasoucích se koní. Řvali jak divý a nemohli slízt. tak proč tam lezli?!?!?!?! Pa, že to sou inteligentní zvířataJJ
Jo, a od Vürful Mare sme sestoupili o výškovej kilometr na 1480m!!! BTB
22:55 Všichni ležej, jen já tu mám ještě v ruce tužku. Přes den je furt nějaká náplň, tak se ke psaní těžko dostanu. Dnes mě nejví uchvátil výstup na tu Vürful Mare (viz fota + mapa) a taky to pleso pod ní bylo úžasný! spousta fotek + dobrý oběd (těstoviny + dvě plechovky).
Tenhle kemp je dost pod úrovní českejch, cigára 36000, pivo v plechu 45000!!! zejtra scházíme z hor, trochu škoda, ale moře nejspíš taky bude dobrý. Boris má furt střeváka a Czendovi se lepšej puchejře. K počasí: od Brna do Devy, Pui, Hobitína až po výstup na 2463ku a sestup na pleso pod ní, nepršelo. Spíš furt prahlo slunce. Na plese se hory zatáhly, tak je asi lepší, že jdem. Ani teď tady neprší.
Ještě ke kempu: za stany 25 000, záchody hnusný, s prkýnkama. Nepoužijem(asi). Umejvárky jsou 4 umyvadla s kohoutky na studenou říční vodu. Ty jsme užili a na noc smrdíme trochu míň. Pet®
PÁTEK 20.08.2004 V. DEN EKSŠPEDYCE
21:40 Opět všichni spí a já píšu. Začnu od probuzení v kempu, jinak se do toho zamotám tak, že se z toho nevymotám. Probudili jsme se v Cabana Pietrela v plusmínus klasických 8 a něco. Balíme stany a batohy. Ztratil sem klobouk, zpětnou asociací docházím k tomu, že asi někde před kempovou občerstvovnou. Boris ho bez brýlí ho tam nachází!! Super! (Petr mi dluží pivo! pozn. nálezce).
Jdeme z Cabany (tam vylo mrtě stanů, obsazených chatek a hlavně Rumunů a Maďarů) a jdeme z hor do vesnice (………) a z ní do (………). Dochází voda a tak se zvedám při pauze. Láďa jde se mnou. Ve vesnici (………) zastavujem snad 100letou babku, která nás po pár vzájemných posuncích a slovech bere na dvůr ke studni asi 6metrů hluboký. Vytahuju rumpál a na její popud ochutnávám. Voda je chutná, chladivá(furt praží, je kolem 30ti) a bez bordelu. Odcházíme spokojeni. Cesta je celkem vysilující, nikdo se nemá ke stopování. Tu náhle zastavuje tatrovka na všeobecné posunky. Ta nás veze až do Ohaby. Boris dal řidiči 100 000, za ten zážitek to stojí!! tady v Ohabě zjišťujem, že staví vlak do Devy v 5:24 ráno (ověřuju to anglicky u nějakejch mladejch Rumunů, tak snad jo J). Poté jdem do místního obchodo-baru, loupnem tam tři lahvový a jsme grogy. Poblíž lágruje pár poláků, Rumunů atd. asi 10 stanů. Přidáváme se, vaříme těstoviny a vepřový – klasická dobrota. Lámu tam piváka (Skol v plechu) a jako poslední jdu spát (= psát). Vstáváme brzo, jdu spát. Za dnešek toho mám mám relativně dost asi 10km pěšky, 8 Tatrou Pet®
SOBOTA 21.08.2004 VI. DEN EKSŠPEDYCE
7:35 Jsme v Devě. Ráno v Ohabě bylo… Czenda neměl přeřízenej mobil, ale díky Borisovi jsme vstali. Potmě a narychlo naházeli věci (stany) do batohů a jsme tady na nádru. Sháníme úschovnu a vyrazíme do města jíst atd. Do Mangalie to jede až v 20:38. V Mangalie jsou příjezdy 7:57, 6:10. Testnul jsem tu hajzlíky, za 5 00 jsou celkem hrozný a neodtýkaj. Pet®
22:15 Milý deníčku… Ňák sem s k tomu psaní nedostal. páč mi to Pet® sebral a já usnulJ (ono to bylo spíš naopak, ale…). Začnu tedy od těch hajzlíků u kterých Pet® skončil (taky sem je otestoval – typický šlápoty na prkýnkuJJJ). Uložili sme bágly do „úschovny“ (opět pomocí posunků, taky nás ten hajzl později asi schopně natáh…) a vyrazili směr civilizace. Devu sme prošli tam a zpátky a kochali se pohledem na úžasný oprejskaný železobetonový kostky alá komančstyl. Taky je dobrá skála nad městem, na který je zřícenina hradu (snad tam mrknem, až pojedem dom) a hlavně obří nápis DEVA provedenej bílými písmeny – jako Hollywood. Na místní tržnici sme za 14 000 koupili „klobásy“ (nechci znát původ masa…) a zapadli do internetový kavárny, kde jsme skejsli skoro 3 hodiny. Od komplů ( 52 000 lei) nás vyhnal hlad!! Při hledání restaurace sme zjistili, proč sou všechy Rumunky hubený – NEŽEROU!! Nenašli sme vůbec žádnou restauraci a nakonec sme zapadli do Pizzerie. Pizza byla dobrá, až na to, že tu mojí velkou dostal Czenda (ale stejně mi trojúhelníček dal, kluk jedna zlatáJ). No, a co je pro Čechy typické po obědě? Jasně, že sme zapadli do první zahrádky, kterou sme uviděli!! A tam se děli věci! NA objednávku QUATRO BERE začal pikolík chrlit něco rumunsky. Po anglickym upřesnění se zeptal, jestli chceme BLACK OR, OR, OR: Láďu nenapadlo nic jinýho než WHITE (dobrý..). Pustili sme tam 4 a mezitim sledovali jak se přes křižovatku žene zářivě žlutej taxík, s hnědou rakví (ano, rakví) přikurtovanou na střeše. Po pár hoďkách sme se zvedli a šli nakoupit jídlo na cestu… 14 hodin je 14 hodin.
Na nádraží se nás chyt nějakej rumuno-čech, ale tuhle story nechám na Petrovi, já bych to tak nepodal. BTB
Příběh rodilého Čecha aneb Rumun černej jak bota. Stréko už od pohledu černej v Devě. Valí do nás poměrně slušnou češtinou, že je z tábora, že ve 14ti odjel, že ho okradli fízlové o doklady a že je rád, že slyší Čechy. Rozhovor evidentně plyne k nějaký levotě (prachy nebo čórka) a tak s grupou čechů jde na pivo. Šéfik se ještě občas ukáže, ale už neprudí. Co mě zaráží, že umí česky, zná některý český města a taky, že když je takovej chudák, tak rozdává červený LM. Daj-li božstva, tak ho za tejden v Devě nepotkáme! Pet®
Tohle byl druhej kontakt s češtinou. První byl v Ohabě, kde jinde než u hospody, ale bylo to jen na chvíli. Jeli z Fagaraše na Retezat a hned si je odchyt nějakej místní taxikář…. O to milejší bylo zjištění, že se na nádru pohybuje nezávisle na sobě několik skupin Čechů. Někteří jeli sem a jedny domů (ti vypadali nasraně, protože když sme je potkali naposledy, tak už třičtvrtě hodiny čekali na autobus. Smůla!) Další skupinka se vyskytla kousek od nás a my se s nima zakecali (2 holky, 2 borci) a šli s nima na pivko(zatáhly to oniJ) Tam sme probrali typy a triky, okrádání ve vlaku (málem přišel o dost nabitou digitální zrcadlovku…), atd. Jeli na Fagaraš a měli s sebou celkem na hovno vybavení. Další skupinku sme potkali asi 15 min po odjezdu první. Opět probírání typů a triků u piva (celkem 6.). Tihle jeli na Retezat, ale pochybujem, že přežijou: 1/odjížděj na noc do velkýho města= nemožnost postavit stan
2/ Ani nevěděli kam jdou
3/Během pivka začla brutální průtrž mračen s 1,5cm velkýma kroupama!!
Tohle byl náš první déšť tady. Úplně prochcaný sme doběhli na nádraží. Cestou sme se brodili asi 10cm vody. Buď to kanály nebraly, nebo tam ty kanály prostě nebyly. NA nádru dal Pet® nějaký pečivo (jen na zaplácnutí žaludku). NA peróně po nás žebral malej špinavej kluk s bosou holkou Eura!! Se asi posral, já na to dělám půl hodiny v ACU. Zabrali sme kupéčko prosebe a začli bagrovat zásoby na cestu (sejra dobrej, ale strašně smrdí). Opět tady ostatní tři vytuhli. Zůstali sme tu jen ty a já, můj deníčkuJJ! Už mě ale nebaví psát. Du hledat hřeben a po tejdnu se hodlám učesat! Bude to asi hodně bole……, ale to co teď mám na hlavě, to je už velkej hardcore i na měJ BTB
23:58 Všichni spí, přejeli, vlastně sme stavěli v Sibylu. Chvíli ve vlaku hrkalo a po 20ti minutách jedem. Teď stojíme mezi poli, teď už zas jedem. Pet®
NEDĚLE 22.08.2004 VII. DEN EKSŠPEDYCE
00:01 V kupéčku je brutální smrad, okno dokořán to trochu ředí vzduchem. Není to z nás? Kupé vypadá hůř než cikánskej povoz. Visí tu vlhký hadry, včetně mého ručníku a ponožek. Včera mi došli SMS od bratra a mamči, reakce na SPZ z netu. Odepisovat nebudu, kontaktu s domovem bylo dost na netu. Trošku pospávám, tak zkusim zalomit. Mám blbej flek, Láďovi se spí nejlíp, Boris nemění. Pet®
07:50 V kupéčku nás je 8!!! Tý rodině nezávidim, páč nad nima visí Petrovi kraťasy a ponožky, ale hlavně si musíme všicjni nechat solí vyžrat ten odér z noh……
Osobně mám hlad, vzhledem k tomu, že už nějakých 6-7 hodin sedim a občas spim v nezměněný poloze, tak to jídlo nedopadne. S krosnou by tady manipuloval jen blázen! Ikdyž ………………
Krajina je tady zas nějaká placatá, asi se vážně blížíme k tomu velkýmu rybníkuJ BTB
PONDĚLÍ 23.08.2004 VIII. DEN EKSŠPEDYCE
11:05 Jsme po snídani.Jsme ve Vama Veche v kempu u ňákýho strejdy za 30Lei/osoba/den. Je to zahrada, všude šneci, ňáký němci a Rumuni, s nikym nekomunikujem. Včerejší cesta(diktujou ostatní): V konstantě na nádru do nás hustila ňáká baba, že má supr privát. Slavím pokroky ve smlouvání z 200 Lei na 150. Nabídka pěkná, cena ne! Baba na to de psychologicky, naštěstí jí moc nerozumim, tak sem v pohodě. Z vlaku pozorujem moře, maják, atd. Smrdí tady hajzl vedle kupé. Nabídku sem odmítl a jedem do až do Mangalie. Se štěstím chytáme místní bus (moderní dodávka pro 12 lidí). Jsou tam dva češi, ňáký hovada!! Tady se nás ujal ten stréko.
Včera sme leželi u moře, víceméně sme spálený (já moc ne). Je tu dost bab (Rumunek), který si opalujou všecko, některý úplně všecko. Všichni je hodnotíme jako „hodně dobry“! V 6 jdem do kempu, věci sou tu snad všecky. Večír dem na véču a Czenda platí. Servírky jsou příjemný, bez prsenek, asi se v tom moc potí. Jedna umí anglicky(bok se řekne „liver“) Najedli sme se + dvě piva a měníme lokál. Je tam dobrá muzika a tři Rumunky mluvící rumunsky. Jdem spát celkem pod vlivem. Blýská se a v noci prší. ráno kupujem dva chleby a žerem vepřový. Kemp se vylidnil a teď to tu dvě asi Rumunky balí. Koukáme po kozách a hrajem kozu. De mi to! Už ne!!
19:30 Je čas zpráv, tak je píšu A/ měnili sme Euráče (Láďa 68E, Boris 60E, já posledních 20E, tak mě snad chlapci založí)
B/ s Láďou sme prošli pláž a prošmejdili stánky,
C/ Czenda nemění, spí ve stanu. Boris mění, spí ve stanu. Přicházíme, spíme ve stanu.
D/ Teď sme v tý rockový hopodě jako včera, pivka, kebab a shaorma (mare, mici)
E/ hrajem kozu, daří se celkem. Tak teď už ne, teď se to přímo sere!!!
Pet®
ÚTERÝ 24.08.2004 IX. DEN EKSŠPEDYCE
00:25 Stále sedíme v tý samý hospodě… Láďa to balí, dál jedem ve třech (zatím…) Láďa se
nečekaně vrátil s hranolkamaJJ Petr se tady snaží házet machry s kouzlama s kartama, moc mu to nehde….
DE MU TO!!! JE TO ÚCHYL!!!! BTB
2:30 Všichni spěj. Byl sem na pláži, sedim, koukám, sbírám mušle a šutry. Jsou celkem slušný vlny, víc jak 1m. V dálce se blejská. Tu náhle, z ničeho nic se objevili dva příslušníci místní policie. Umí francouzsky, nabízím angličtinu – neumí. Rádi by viděli můj passport, odvětím „in campp“ snaží se mě dostat od moře, vlny jsou opravdu celkem solidní. Příslušníci se vzdalují a já odcházím, dosáhli svého. Příboj byl supr!!! Pet®
21:20 Sedim v kempu u stolu, páč sem svítí z protější „cazare“. Dnešek ráno začal hustě, vlastně spíš řídce, pro moje střeva, ale už se to zdá lepší. Kolem jedenáctý sme se vyvalili k moři. Foukal silnej vítr a dělal pěkný vlny ± 1,2 m. Teď nefouká, ale vlny jsou furt. Asi z těch skoků do vln mám pěkně pocuchanej hrudník a sem celkově dost přešlej. Czenda se na pláži spálil a teď už spí. Místo výletu za hranice, do Bulharska, sme odpoledne proleželi v kempu. Pak sme šli do restaurace, co tam servírka umí anglicky, bylo zavřeno, ale náhodou šel olem stréko, co mu patří kemp a sjednal nám večeři. Masa moc nemaj, dáváme omelety, 2x pivo, 2x fanta (já a Czenda). Je to dobrý se salátem, všichni za 27 0000. Se servírkou byla zas prča. Czenda na tom musí být fakt špatně, nabízí načatý cígo?!?!
Uvažujem. že zůstanem do soboty a Constanta padá. Plánujem Bukurešť (dost problému, ale když už sme tady…).
Boris s Láďou jsou v Rockbaru. Asi du spát. Nový osoby v kempu – asi Italky. Někdo mluví anglicky. Musím přiznat, že v ní musím fakt zabrat, abych nebyl furt za blba. Pet®
STŘEDA 25.08.2004 X. DEN EKSŠPEDYCE
19:30 Vzbudili sme se klasicky na pohodu – 9:30. Ti dva šmoulové (Petr s Láďou) se šli vykoupat
. To já s Czendou sme protáhli siestu a šli nakoupit snídani. Měli sme chleba a balíček tavených sýrů. Opět sem si pokecal v anglině (= ta bába si v tu chvíli myslela to, co já o ní, kráva). Ti dva se furt nevraceli, tak sme se vydali do rokáče, k našemu zklamání netočí!!!!!!!! Zvedáme kotvy a dem do druhýho Rock-baru. Tam místo rocku hráli místní častušky a lidi se na nás vesele smáli (jen tak mimochodem sme tam byli sami dva). Přesunuli sme se do další hospody – celkem luxusní, maj Ursue za 25 000,- a jen tak čirou náhodou čumíme po babách. Dopili sme Ursuse a vracíme se na základnu. Tam už čekaj ti dva naši plavci. po krátký pauze jdem na oběd do nejdražšího pajzlu, kde ani nemaj točený. Po naší anglický obědnábce (teď perlil Petr a z jeho výkladu číšnice nepochopila, že 3 z nás chcou dvojitý hranolky. Když přišli na řadu ruce-nohy bylo všem všechno jasnýJ). K obědu sme měli hrancle, doztracena naklepanej řízek, salát a Heinekena. Vyplácl sem za to necelých 600 000,-!!!!
Dem do Rokáče a hrajem karty (toho Czendu sem opravdu zmlátit musel – hodně mě nasral). Piňďu (= pracovní názec pro výčepáka, protože jméno neznáme) sme si vycvičili natolik, že už nám pivo nosí ke stolu! Láďa s Petrem se šli zase koupat…
21:10 Chudák Piňďa, je asi pod pantoflem šéfa. Vypadá to, že dostal pojeb a teď pouští samý pop-rockový melóóódie. KAM SE PODĚL HARD?!?!?! BTB
ČTVRTEK 26.08.2004 XI. DEN EKSŠPEDYCE
20:40 Včera sme učili Piňďu hrát karty. Zná krále, ale nezná esa. Koza je složitá, ví co sou srdce ve woknech. Pohodovej týpek, dnes už tu není. Škoda, moh nám napsat něco do deníčku.
Dnešek: ráno koupák, odpoledne český polívkový mix + 2x chleba a westernfazole =>docházej prachy.
Vyrážíme do Bulharska, zapisuje Czenda: Pet®
Po čtvrtý hodině jsme vyrazili do Bulharska a čumendu, po vysilující asi 1,5km tůře jsme došli k hranicím. Nejdřív si nás na Rumunský straně celník okouk, poslal nás za kumpánem o 100metrů dál v kukani, kterej nám dal razítka a pustil do mezipásma. Pak nás čekala stejná procedura na Bulharský straně akorát s delším čekáním. A byli sme tam, hned za celnicí sme viděli místního oráče, kterej má, na rozdíl od rumunskýho, schopnější technikuJ Celá cesta po Bulharsku nám zabrala půl hoďky. Stačili sme zhlédnout mrtvého chechtáka (= racka), řadicí páku socialismu (= vodojem) a vyfotit se u směrové cedule. Pak následovala cesta přes hranice, kde se na nás dívali trochu zajímavě, ale cesta byla suchá, místy ještě sušší! Czenda
22:12 Czenda je jak žolík, má kecavou a shání nějakou ženskou. Jenom si o to neumí rumunsky říct.Následuje zběsilá a chaotická změt rumunských textů a finských textů a obrázků……)
PÁTEK 27.08.2004 XII. DEN EKSŠPEDYCE
22:00 Ráno bylo hodně krušný – zvlášť pro mě a pro Czendu.Včera sme to lehce překombinovali a přišli do kempu asi ve tři ráno. Předtím sme se snažili absolvovat procházku po pláži – moc nám to nešlo a tak sem se aspoň vyčůral do moře a šlo se spát. Z předchozích zápisků vyplívá, že se tam objevil Piňďa. Po chvíli si k nám přised a kecali sme o různých věcech – školy, poměry mezi lidma v Rumunsku, o chlastu – házel celkem dobrý xichty, když se napil banánůJJJ Jinak banány slavili velkej úspěch i u jeho kámošů (xichty, jedno odpadnutí po třech panácích atd.). Probíhalo focení, psaní do tebe, milý deníčku, ale hlavně se ostře kalilo (=teda já s Czendou, Petr lehce a Láďa byl na vodě+ 2pivka a ňáký banány). Petr s Láďou se odpojili asi v jednu ráno, že prej ráno vstávaj na východ slunce – stihli to viz foto.
Teď už ke dnešku – ráno kocour jak kráva, koupačka, polivka z pytlíku a balení(pořadí už nevim)
- odjezd do Mangalie
- hledání a nalezení bankomatu
- k obědu piza
- kupování chlastu domů
- sezení před obchodem na nádraží a kalení nealko!!!
V Mangálii sme potkali jednu slečnu – Rumunku, ta s náma mluví anglicky(je v tom fakt dobrá-Petr se drží, Czenda s Láďou se chytaj a já občas něco zablekotámL)
22:20 – stále ve vlaku…… TUDUM, TUDUM, TUDUM, TUDUM
22:30 TUDUM, TUDUM,TUDUM, TUDUM
23:10 Nad obzorem se blíská a to celkem brutálním způsobem = je vidět. A mi jedem přímo do toho!!! Jestli to bude pokračovat takhle, tak bude ze zítřejšího výšlapu na hrad asi velký prd. Všichni spí… TUDUM TUDUM TUDUM
SOBOTA 28.08.2004 XIII. DEN EKSŠPEDYCE
12.05 Všichni spali a spali, i cácorka spala a kdyby se s náma neloučila, tak by jsme asi všichni spali dál. Vystupovala asi kolem 5-6 v Pietrosanne. Proběhlo krátký bye a my už dál nespali, nýbrž kecali. Až do Devy. V Devě jsme vylezli, bágly dali do úschovny a vylezli na hrad – samozřejmě, že tou nejsložitější cestou, kterou jsme mohli najít… Nahoře bylo překvápko – ta čtyřčlenná grupa z Práglu. Hodili jsme řeč, udělali pár fotek, sešli dolu a dali oběd v pizzerii. Teď čekáme na nádru, teď přišla pro změnu ta tříčlenná parta… Jsem zvědavej na cestu.
14.00 Sedáme ve vlaku JOHOHÓ
Je nás tu mnohoho JOHOHÓ
Skladba druhého vagónu vlaku. ve kterém jedem.
1. kupé: my
2. kupé: čtyřčlenná parta + českej horal
3. kupé: tříčlenná parta + někdo
4. kupé: dva čeští kluci
Místenky jsme sháněli zbytečně, páč prej máme mezinárodní lístek, zbytek není třeba. Vlítli jsme do Billy a vybílili regál s chlastem. Czenda šel napřed pro kartáč Marlborek. Smůla, ten už neměli, tak má jen pět krabek. Když čekal na nádru, tak měl humornou příhodu, která ovšem není napsána. BTB
20.00 Moje postřehy za posledních pár dní.
Postřeh 1.: Teď sedim v kupé s Czendou, Láďou a Borisem. V Bukurešti se k nám přes veškerou snahu nasockovali dvě
Maďarky. Je to naše chyba. Polevili jsme v opileckejch xichtech a plynovém zamoření. Láďa se dokonce začal živit i s Czendou. A to byla osudová chyba. Jo, jsou tlustý jak solidně vykrmený čuníci a hnusný jak počasí, když se z krásně bílýho sněhu udělá hnědosračková břečka a nechutnej vítr leze až do chloupků v nose. Jejich řeč je ještě horší jak rumunština, zní jako když jídlo tuhosti 2-4-5 padá do tureckýho hajzlu s nášlapama. Já do něj jen chcal a takovejhle (jako tu jejich řeč) si představuju. Jinak to dopadnout nemohlo. Vlak je celkem nacpanej. Tlustoprdky mi řekly, že mezi Budapest-Kelenford a Gyor je asi pět zastávek, o kterejch nevíme. Teď jsme projeli první.
Postřeh 2.: Ten večer s Pinďou byl vážně na husto, nikdy bych netušil, v jakým stavu se dokážu bavit anglicky. S Láďou odcházíme po Neovi (Pinďa).
Postřeh 3.: Druhej den byl ráno opravdu solidní kocour. Láďa mě budí a jdem fotit východ slunce. Čekáme hodinu!!!
Postřeh 4.: Neuvěřitelná radost z českejch vagónů a vagónovejch hajzlíků, jsou trochu pošlapaný od Rumunů, ale celkem čistý.
Postřeh 5.: Rumunsko bylo skvělý, ale všichni se těšíme domů. Rodiče přijížděj až 4.9., tak se taky těšim. Jinak mě ale mrzí, že to končí!!! Naproti tomu je radost, že všechno proběhlo OK!
Postřeh 6.: Rumunky nejsou tak vyžraný jako Maďarky.
Postřeh 7.: Ta Rumunka z vlaku byla docela kost. Chce se učit česky, studuje anglinu, italštinu a filosofii. Organizuje mezinárodní fesťáky. Je schopná se s náma bavit, i když my english stojí za hovno (a to z nás mluvim skoro nejvíc).
Postřeh 8.: Je sice milá, ale pravděpodobně z ňáký zazobaný bohatý rodiny, jinak si její stav nevysvětlim.
Postřeh 9.: Musim jít chcát, dám to Borisovi, snad dá pozor na bágly.+ Pet®
Hahaha – ftipný!! Sehnal jsem ňákýho maďarskýho šmejda, dal mu mých posledních 60 000 Lei a mojí plynulou anglinou mu vysvětlil, že má ukrást jen Petrovu Gemmu. K těm Maďarkám:
1. Ta bloncka se na mě furt směje a dívá se na mě.
2. Shodit obě tak 20 –30 kilo, tak by stály aspoň za pohled.
3. Nasazuju úsměv blbce a čekám na Petra, co se má vrátit z hajzlu, protože se asi prorvu HOWG!!!
4. Vypadli!!!
5. Tak ne smůlaLL
6. Vypadli!!! BTB
Postřeh 10.: Czenda neumí otevřít okýnko. Má tam pojistku. Czenda s Borisem kouří cíga s tim čechem z tý divný trojky.
Postřeh 11.: Nikdo nepije, jsou to trosky. I Boris nepije. Dokonce se vzdává i svého piva v můj prospěch, budu jak žolík. Tak snad koupí lístky do Žďáru.
NEDĚLE 29.08.2004 XIV. POSLEDNÍ DEN EKSŠPEDYCE
01.24 Je až k neuvěření, jak se člověk národnosti české může ve vlaku střískat pár pivama a v tom samým vlaku i trochu vystřízlivět. Teď nám tlustý čuně prodalo jízdenky s příplatkem do Přibyslavi (teda mě a Borisovi, Czendové a Láďové vystupujou v Brně). Tak a jsme v ČR. Končí všechna sranda.
Takový probuzení po vopici, to je věc.
Náhledy fotografií ze složky Rumunsko 2004